Vegetariánství

Víte, že jediný způsob, jak zachránit naší planetu je „stát se alespoň vegetariány“ ? To jsou slova nejvyššího duchovního představitele světa podložená mnoha vědeckými výzkumy.

 

Zase vegoši !

Ročně je na jatkách zabito více než 62 miliard zvířat v rámci produkce masa, mléka a vajec. ( www.GoVeg.cz)

Američani za svůj život spořádají 11 krav, 27 prasat, 2 400 kuřat, 4 500 ryb, 80 krocanů a 30 ovcí. Když se připočtou další živočichové, jako jsou králíci, kachny, husy, kozy, krevety a hlavonožci, tak to vychází na nějakých 7 500 kusů živočichů na osobu.

Dva akry půdy uživí přibližně 50 veganů, 14 lakto-ovo-vegetariánů nebo jednoho všežravce.

To vše mne dovedlo již před desítkami let k rozhodnutí, kdy nemaje jiného východiska, umyl jsem si ruce s Pilátem a řekl jsem si: "Pro mne ne! Pro mne se toto nedělá a dělat nebude, ani přímo, ani nepřímo. Toto nechci a nepotřebuji. Nevraždím, ani za vraždu neplatím".

A stal jsem se vegetariánem.

                                                                   Ing. Richard Barták CSc.

 

Skočte na http://vegetariancalculator.com/ a spočítejte si, na kolik jste této planetě ulevili.

Nevíte jak začít s vegetariánstvím ?

Je to prosté, více druhů luštěnin, občas tofu, na začátek kurz vegetariánského vaření, nebo alespoň jedna vegekuchařka do poličky a je to. Ostatní se doptáte, nebo mi napište, rád poradím.      ( info@taprana.cz ) Bude Vám lépe, budete zdravější,šťastnější, stále čerství a plní energie, jakým neduhám se díky vegetariánství vyhnete se raději ani neptejte. ... to vše je dokázané mnoha výzkumy.

Ve stanovisku Americké dietetické asociace a Kanadských dietologů vydaném v roce 2004 stojí, že správně rozvržená vegetariánská strava je vhodná pro všechna životní období, včetně těhotenství, kojení, dětství i dospívání, a může být zdravotně přínosná v prevenci i v léčbě různých onemocnění. K tomuto stanovisku se ve stejném roce kladně vyjádřila i Česká pediatrická společnost a Společnost pro výživu. Výživová doporučení posledních desetiletí stále opakují: méně tučných živočišných potravin, zato více rostlinných olejů, zeleniny, ovoce, ořechů, celozrnného pečiva a luštěnin. Od roku 1971 se však celosvětová produkce masa ztrojnásobila na 300 milionů tun ročně, což představuje každý rok přes 60 miliard zvířat. Podle některých zdrojů, např. tzv. Čínské studie z roku 2006, s tím souvisí i nárůst výskytu civilizačních chorob mezi jejich konzumenty.

Podle údajů Světové zdravotnické organizace loni zemřelo více lidí na následky obezity než podvýživou. Zatímco 850 milionů lidí trpí nedostatkem potravy, více než třetina světové sklizně obilnin skončí v žaludcích hospodářských zvířat. V roce 1955 vážil burger nejslavnějšího fastfoodu 45 gramů, dnes váží skoro čtvrt kila. Ačkoliv zdroje docházejí, odborníci bijí na poplach, globální poptávka po mase setrvale roste. Jaká je jeho cena?

Člověk je obdařen dlouhým trávicím traktem a oproti šelmám malými zuby, se kterými neukousne syrovou svalovinu, přesto se postupně stal nejobávanějším "predátorem" planety.

Živočišná produkce je totiž jednou z nejvýznamnějších příčin globálních klimatických změn, protože má na svědomí velkou část antropogenních skleníkových plynů. Jak je uvedeno ve zprávě Organizace pro výživu a zemědělství OSN Livestock´s Long Shadow (Dlouhý stín živočišné produkce, 2006), chovy hospodářských zvířat emitují pětinu celosvětové produkce skleníkových plynů, což je více, než vyprodukují všechna auta, lodě i letadla dohromady (na dopravu připadá 13 %). Živočišná produkce kromě 9 % objemu CO2 vypouštěného člověkem emituje dvě třetiny lidmi produkovaného oxidu dusného (největším zdrojem je hnojivo používané při pěstování krmiv), dvě třetiny čpavku (chlévská mrva) a 37 % metanu (trávicí plyny zvířat).

Letos publikovaná studie výzkumného centra Woods Hole Research Centre pod vedením Erica Davidsona opakuje varování týkající se emisí skleníkových plynů a otevřeně nabádá ke snížení spotřeby masa. Upozorňuje, že se spotřebovává více hnojiv na pěstování krmiva pro zvířata než na pěstování potravy pro lidi nebo že půl milionu prasat vyprodukuje za rok více fekálního znečištění než 1,5 milionu obyvatel Manhattanu. Chlévská mrva přitom podle autorů studie obsahuje i nebezpečné chemikálie ve formě antibiotik, vakcín a insekticidů, podávaných zvířatům, aby mohla zůstat zdravá i v nevyhovujících podmínkách.

International Water Institute letos vydali varovnou zprávu, že pokud se budeme i nadále držet běžné stravy lidí ze západních zemí bez omezování konzumace masa, nebudeme mít v roce 2050 (kdy se předpokládá, že na Zemi bude žít devět miliard lidí) dostatek vody potřebné pro vypěstování potravin. Potraviny živočišného původu jsou na vodu až desetkrát náročnější než potraviny rostlinné. Vodou je totiž třeba jak zalévat krmné plodiny, tak napájet hospodářská zvířata, ale i odplavovat nečistoty, které po sobě zvířata zanechají.

Za zmínku stojí i různá prostorová náročnost živočišné a rostlinné produkce. Zvířatům je třeba dodávat mnoho rostlinných bílkovin, které využijí nejen k požadovanému růstu, ale hlavně na běžné metabolické procesy. Z 11 kilogramů proteinu, které zkrmí tele, zůstane pro člověka jen asi půl kilogramu živočišného proteinu.

Naše planeta zkrátka dokáže uživit jen omezený počet lidí. Jaká bude budoucnost lidstva, až nás bude v roce 2050 devět miliard, bude záležet na ochotě bohatých i bohatnoucích k dobrovolné skromnosti.

Přední vědci vydali jedno z nejvážnějších varování. Podle nich by se téměř celá lidská populace měla během čtyřiceti let přeorientovat na vegetariánství, jinak se nepodaří zabránit katastrofickému nedostatku potravin, píše server Guardian.

„Pokud se budeme dál držet běžné stravy lidí ze západních zemí, pak v roce 2050, kdy se předpokládá, že na Zemi bude žít devět miliard lidí, nebudeme mít dostatek vody potřebné pro vypěstování potravin,“ varuje spolu se svými kolegy Malik Falkenmark ze Stockholm International Water Institute (SIWI).

„Spojené národy odhadují, že musíme zvýšit potravinovou produkci o sedmdesát procent do poloviny století. To ale zvýší tlak na zdroje vody, a to zároveň potřebujeme využít více vody v energetice na pokrytí narůstající poptávky ,“ konstatuje studie. „K nasycení lidí potřebujeme nový recept,“ říká editor studie Anders Jägerskog.

Produkce kilogramu hovězího masa vyžaduje přibližně 150 metrů čtverečních půdy a 15 tisíc litrů vody. Obojí se z velké části využije k pěstování potravy pro zvířata. Přitom výroba kilogramu proteinu vygeneruje 27 kilogramů oxidu uhličitého (CO2), zhruba stejné množství jako automobil během 170kilometrové jízdy z Prahy do Třebíče.

I proto se říká, že masožravec na kole je pro životní prostředí horší než vegetarián v Hummeru. Podle studií publikovaných Organizací pro výživu a zemědělství OSN jsou chovy hospodářských zvířat největším nebezpečím pro životní prostředí.

 

Prosíme za celou naší planetu, přepošlete tento odkaz všem !!! Dejte jim možnost stát se alespoň vegetariánem !

                                                       My už dávno jsme.                                                     

                                                       www.taprana.cz

Nestačí to ?

zde je 10 šokujících důvodů proč nejíst maso ( klikni)

Jak se snadno stát vegetariánem?

Snad každá společnost zabývající se vegetariánstvím/veganstvím  dává rady jak na to a co jíst.  Rád bych pověděl něco z vlastní zkušenosti. Je tomu už cca 20 let co jsem se rozhodl pro tuto cestu. Změna mého stravování byla ze dne na den a již nikdy jsem neměl potřebu se vrátit zpět, ke konvenční stravě. Každý člověk se v životě rozvíjí, duchovně roste (vědomě nebo nevědomě). Vegetariánství je vědomý krok v tomto rozvoji. Když se nyní ohlédnu zpět tak si uvědomuji, co pro mě bylo zcela zásadní a nejdůležitější při změně stravy. Byla to silná vnitřní motivace.  Motivací může být: zdraví, ekologie, neubližování, láska, etické principy atd. Ale je důležité, aby motivace byla silná a stabilní. Pokud tomu tak není, tak vás snadno druzí zviklají nebo dokonce zlomí.  Ti druzí mohou být i dobří přátelé, rodina, partner/partnerka kolegové v práci atd.  Znamená to jen, že vegetariánství nerozumí. Velkou pomocí je najít si i přátelé stejných zájmů, kteří vás podpoří, poradí, nebo inspirují. 

Vegetariánství není jen odmítání masa, je to životní styl. Kdo je vegetarián, přemýšlí o tom co jí a odkud suroviny přišli a jak správně poskládat stravu, aby byla dobře rozvržená a vyvážená. Tím se stává vhodnou pro všechna životní období, včetně těhotenství, kojení, dětství i dospívání, a může být zdravotně přínosná v prevenci i v léčbě různých onemocnění. (viz stanovisko Americké dietetické asociace a Kanadských dietologů vydaném v roce 2004).

Zmíním se o některých surovinách, které jsou vhodné při laktovegetariánském stravování. Laktovegetarián nejí maso, ostatní jateční produkty a vejce. Mléko a mléčné výrobky ano. 

V základně pomyslné výživové pyramidy by se měly nacházet: různé obiloviny (např. pšenice, špalda, oves, jáhly, žito, rýže…), zelenina (nejlépe sezónní a z lokálních zdrojů – farmářské trhy), luštěniny (čočka hnědá, červená, hrách žlutý, zelený celý nebo půlený, mung zelený nebo žlutý). Dále pak: ovoce (také nejlépe sezónní a z lokálních zdrojů), semínka (slunečnicová, dýňová, konopná, chia), ořechy (mandle, vlašské, lískové, kešu…). Je dobré naučit se vařit s kořením, dodržovat dostatečný pitný režim (hlavně kvalitní voda, nevhodné jsou: slazené nápoje, mléko), omezit spotřebu trvanlivých potravin (zpravidla obsahují mnoho aditivních látek) a rafinovaných potravin (potraviny při výrobě zbavené některých vitamínů a minerálních látek např. bílý cukr, bílá mouka, oleje a tuky).

Základem kvality života je dobré zdraví. Nejvýznamnější vliv na zdraví má životospráva (50 – 80%). Její hlavní součástí je způsob stravování, který je zásadním faktorem vzniku degenerativních chorob, z nichž srdečně-cévní a nádorová onemocnění jsou příčinou až 80% předčasných úmrtí v hospodářsky vyspělých zemích, včetně ČR. (viz výživová doporučení ČSVV).

Zde uvádím některé zajímavé odkazy:

www.csvv.cz        www.vegetarian.cz      www.vegspol.cz

 

Máte rádi cukr ? 

  OBECNĚ O CUKRU a překvapení na závěr

            Když se řekne cukr tak si většina lidí vybaví bílý cukr v té či oné podobě. Ale cukry (odborně sacharidy) jsou spolu s proteiny a tuky základní makro živiny – tedy jsou nenahraditelné pro náš organismus.

            U nás se cukr vyrábí z cukrové řepy. Vlivem použitému technologickému procesu (rafinace) dostáváme bílý cukr. Tento je v podstatě chemický produkt. Je pro organismus škodlivý a  žádnou živinu mu nedodává. Překvapivá fakta se o něm dozvíte v odkazech níže.  Také tzv. hnědý cukr není pro zdraví nikterak přínosný a není důležité, z jaké rostliny je vyroben. Jsou to jednoduché cukry, tedy pro organismus nevhodné. Nadměrná spotřeba cukru, sladkých nápojů a cukrovinek působí řadu zdravotních potíží: přispívá k růstu obesity hlavně u dětí, podporuje vznik zubního kazu a překyseluje organismus.

            Náhradou cukru jsou umělá sladidla. Takto oslazené potraviny jsou vhodné pro diabetiky. Avšak zdaleka ne všechna umělá sladidla nezatěžují organismus. Nejznámější umělé sladidlo je asi aspartam. Je mnoho studií, které zastávají jeho zdravotní nezávadnost, ale zároveň je mnoho nezávislých studií a pojednání, které ho řadí mezi jedy a karcinogeny (např. Kniha Doba jedová od RNDr. Anny Strunecké). Já jsem přesvědčen o jeho závadnosti proto se aspartamu a ostatním umělým sladidlům pokud možno vyhýbám. Vhodnou alternativou umělých sladidel je list stevie.

            Třtinová melasa, která je vedlejší produkt výroby třtinového cukru tak i med jsou složené cukry (polysacharidy). Obsahují minerály, stopové prvky a další organické látky, které jsou důležité pro zdravý organismus. Aby zůstaly přínosem pro zdraví je třeba je konzumovat s mírou.

            Ostatní sirupy jako datlový, švestkový, javorový, agávový atd. ale také sladěnka jsou vhodné, když se používají s mírou.

Celkový zvýšený příjem cukrů (ať už dobrých nebo špatných) vede k překyselení organizmu a tím ke vzniku plísní a mnoha dalších zdravotních problémů.

Bílá mouka se bělí a je 60 druhů známých látek, které se k tomu používají. Po bělení bývá konzerována chlorin dioxidem, používá se pro zvýšení efektu i křída, chrom, amonium karbonát. Proti hrudkám se používá sorbitan mono-saturát. Rovněž se přidává potasium bromate. Je to velmi silný oxidizer, který ničí buňky. Bromat je v kategorii 2B karcinogen ( možný karcinogen na člověka) podle IARC institutu pro výzkum rakoviny. Potasium bromat se přidává do bílé mouky od roku 1994 do všech zemí evropské unie, ale i v Kanadě, UK atd...

Dále obsahuje L-cystein, který je přidáván do většiny konvenčních pečených výrobků pro urychlení průmyslového procesu. Najdete jej téměř s jistotou v pizze, koláčích, špagetách apod. včetně veškerého pečiva pro fastfood. Může být syntetizován laboratorně, ale je podstatně levnější jej získávat z kachního peří, lidských vlasů, kravských rohů a odpadních ropných produktů. Většinou se dováží z Číny, kde je situace v tomto ohledu přinejmenším znepokojivá.

Obsahuje také alloxan, to je to, co dělá pečivo čerstvější a lákavější. Studie prokázaly, že ničí betabuňky ze slinivky. Mnohdy se o alloxanu mluví jako o toxinu. Jeho účinky mohou být znehodnoceny vitamínem E.     

ZDROJ:  http://www.realfarmacy.com/5-disgusting-secrets-white-flour-shock/

Doplněním v této problematice je fakt, že se do bílého cukru dávají přísady zvířecího původu, např. kostní moučka, jako bělidlo viz věrohodné odkazy níže. Další bílá překvapení jsou také uvedena:

http://www.peta.org/about-peta/faq/are-animal-ingredients-included-in-white-sugar/

http://www.hindudharmaforums.com/showthread.php?t=5292