Plastové láhve

Níže uvedené informace jsou 10 let staré. Uvedená čísla jsou podložená a každý rok jsou vyšší.

Víte o tom, že každou vteřinu končí v odpadkových koších minimálně 1500 plastových lahví ? Balená pitná, nebo minerální voda je 1900 krát dražší, než voda běžně točená.Plastové lahve navíc obsahují BISPHENOL-A (BPA), který může způsobovat rakovinu. Jeho uvolňování se zvyšuje se zvyšující se teplotou okolí a to většinou, dříve, než se nápoj dostane do našich rukou.

V roce 2004 bylo vyrobeno 28.000.000.000 plastových lahví pro nápoje.Více než 86% končí jako odpad. Pro výrobu takového množství lahví je zapotřebí 17.000.000 barelů ropy, což stejné množství jako palivo na jeden rok pro 100 000 automobilů. Při výrobě uvedeného množství je uvolněno do vzduchu 2.500.000 tun CO2. Útrata za toto množství balené vody je přes 100.000.000.000,- USD.

35% lidí si myslí, že balená voda je bezpečnější, než voda točená.

Prokázáno objektivním průzkumem.     

Mezi kontinenty plave „ plastový ostrov“ o velikosti střední evropy, který je tvořen pouze použitými plasty. Od okamžiku, kdy člověk ráno vstane do doby, než jde spát použije plast více než 70x každý den. Nestačí to ?

Praktická nerezová 0,5 l – 1 l láhev se dá koupit v horolezeckých potřebách a je stejně těžká jako hliníková. Cena je cca 200,- Kč. 

Skleněná je také dobrá, ale těžká. Nepoužíváme moderní hliníkové, i přesto že jsou uvnitř povrchově upravené. Proč se vystavovat možnosti styku s jedovatým hliníkem, když nemusíme ?

Doma lze používat skleněnou větší nádobu a nechat v ní trvale různé kameny, které vodu nabíjí. Často se používá nádoba měděná. Výborný kámen pro trvalé nabíjení vody je křišťál, šungit, růženín a další. Šungit je velmi silný a ověřený. Dá se koupit například zde: http://www.sungit.cz/ . Není třeba nakupovat drahé šperky a všemožné tvary. Stačí oblázek, síla je obdobná bez ohledu na tvar. Zhruba po roce běžného užívání pozitivní síla šungitu vyprchá.

Zajímavou domácí pomůckou je přístroj navracející vodě energii "lesní studánky": http://www.grander.com  , nebo také Granderova technologie, mám jej doma a něco na tom je. Spíš " je to mazec". Ono totiž i harmonizuje geopatogenní zóny v celém bytě/ domě( v závislosti na velikosti prostor a umístění Grandera).

O filterech na vodu jsem psal v kapitole vlastní přechod. Bohužel po pečlivém a dlouhodobém měření není fitr na vodu, ve kterém by se nemnožili prvoci. Vzal jsem ho a vyhodil bez povšimnutí. Piji vodu z kohoutku po odstátí v měděném džbánu a následně ve skleněném džbánu. 

Zajímavý názor na vodu má ruský profesor Konstantin Korotkov:

... například zaznamenal, že značný vliv na energetickou bilanci našeho těla má voda, kterou pijeme. Za „dobrou“ vodu označuje pouze vodu z přírodního zdroje (pramene) bez obsahu znečišťujících látek a s vyrovnaným poměrem minerálů. Důležité je též, aby byla voda tzv. strukturovaná. Je-li voda vystavena značnému pohybu, vznikají v ní aktivní radikály. Jejich existence sice trvá extrémně krátkou dobu, ta však dostačuje k tomu, aby na atomech/molekulách minerálů vznikly shluky s krystalickou strukturou. Taková voda je tělem daleko lépe přijímána, neboť naše tělní tekutiny včetně krve jsou také strukturované. Voda z vodovodního řadu by podle Korotkova měla doma projít následujícím procesem: filtrování (mechanické, reverzní osmózu Korotkov výslovně nedoporučuje, protože narušuje strukturu vody), tzn. první krok papír (mechanické nečistoty), druhý krok uhlí, třetí krok tkanina z mikrovláken; pak až by měl nastoupit přístroj, který se postará o vytvoření žádoucích struktur ve vodě. Dobrá voda je pro energizaci těla naprosto zásadní.

Máte žízeň?

Plastové tašky jsou na tom jako plastové lahve:

V obdobném časovém období bylo na světě vyrobeno mezi 500 bilióny až 500 trilióny plastových tašek ročně. Pouze 1% bylo recyklováno. 1 tuna recyklace stojí cca 4.000,- USD, toto množství je na trhu prodáno před recyklací za 32,- USD. Po použití se volně v přírodě tento materiál rozpadá na více toxické polymery.

Nahrazením za látkovou tašku ušetříme cca 6 plastových tašek ( pytlíků) týdně, to je 288 ks ročně, to je 22176 ks za život. Pokud každý pátý z nás začne používat látkové tašky, za život ušetříme zbytečnou výrobu 1.330.560.000.000 ks plastových tašek.

Plastové tašky jsou vyrobeny z polypropylenu, termoplastové tašky jsou vyrobeny z oleje.